Historie školy
- Naše organizace vznikla v roce 2003 sloučením tří samostatných základních škol, čtyř samostatných mateřských škol a základní umělecké školy.
- Součástí byla v době sloučení také školní jídelna a školní klub.
- O dva roky později v roce 2005 došlo k osamostatnění školní jídelny.
- V roce 2006 byl po velké rekontrukci historické budovy v ulici Mládeže otevřen dům dětí a mládeže.
Historie školství ve Frýdlantu je ovšem mnohem delší a bohatší...
Budova základní školy v ulici Bělíkova – první česká škola ve Frýdlantu
- Poprvé se o české škole ve Frýdlantě hovoří na schůzi sociální demokracie v Dělnickém domě v roce 1911.
- Po první světové válce v roce 1919 proběhla v Dělnickém domě schůze, na které byl zvolen Okresní národní výbor s předsedou – železničářem – Václavem Bělíkem. Čeští starousedlíci sepsali tedy petici, ve které žádali zřízení školy s českým vyučovacím jazykem. Do Prahy ji odvezl osobně Václav Bělík.
- V roce 1922 se počítalo se stavbou nové školní budovy, která by byla důstojným místem k výuce v českém jazyce. Slavnost k položení základního kamene první české školy na Frýdlantsku se odehrála symbolicky v den šestého výročí vzniku ČSR 28. 10. 1924
- 13. 9. 1925 byla otevřena česká škola ve Frýdlantě.
- Česká škola měla 8 učeben, 6 kabinetů, tělocvičnu, kreslírnu, byt pro ředitele a učitelku mateřské školy. Nacházely se zde 2 národní třídy a 4 třídy měšťanské školy.
- Škola byla pojmenována po prvním prezidentovi – MASARYKOVA ŠKOLA.
- V roce 1936 se rozhodla frýdlantská odbočka Čsl. obce legionářské postavit před školou pomník Masaryka podle návrhu sochaře Františka Bílka a jeho bratra Josefa (legionář). Pomník byl odhalen 21.6.1936.
- V roce 1938 přišel Mnichovský diktát a tím zrušení české školy a pomníku před ní. Později byl obnoven, znovu odstraněn, v roce 1983 nahrazuje původního T. G. Masaryka deska Otakara Kodeše, učitele, který byl zavražděn fašisty 22. září 1938. Vžívá se označení Škola Otakara Kodeše. V roce 1990 je vrácen pomník T. G. Masaryka díky aktivitě Jaromíra Mráze, škola je přejmenována na Masarykovu základní školu v ulici Václava Bělíka. Deska Otakara Kodeše je přesunuta na zeď školy.
Budova základní školy v ulici Husova
- 13. června 1900 se začalo se stavbou školy. Jednalo se o chlapeckou a dívčí měšťanskou školu, kam chodily společně německé a české děti, protože česká škola pro českou menšinu ve Frýdlantě v té době nebyla. Hrubá stavba, kterou dostala na starost firma Appelt & Hampel, byla dokončena již roku 1901 (proto je tento letopočet uveden na budově), náklady činily 336.595 K. Do nové školy přešla i školka.
- Kolaudace budovy proběhla 30. srpna 1902, slavnostně otevřena byla 31. srpna ve 13,30 hod.
- Škola měla dva vchody, jeden pro dívky z dnešní Husovy ulice a druhý pro chlapce z dnešní Školní ulice. V přízemí se nacházela školka s šatnou a byt domovníka, ale také učebna pro dívčí ruční práce a tělocvična s prostorem pro nářadí. Dále pak vchod pro chlapce, veřejně přístupná kreslírna a chemická laboratoř.
- V prvním poschodí byla čítárna, ředitelna s konferenční místností, kreslírna, výtvarný kabinet, živnostenská řemeslná pokračovací třída.
- V druhém poschodí byl vlastivědný kabinet, dílna pro práci s dřevem, dějepisný kabinet, knihovna (1700 svazků knih!), slavnostní sál s čekárnou.
- V suterénu se nacházely, kromě pěkných sklepů, prádelny a přilehlé místnosti s centrálním parním topením a taktéž školní lázně se 12 vanami.
- K 1. 9. 1902 měla škola 3 měšťanské třídy chlapců se 150 žáky a tři měšťanské třídy dívek se 117 žákyněmi.
- Ve školním roce 1903/1904 byl zaveden jednoroční vzdělávací kurz nahrazující 4. ročník měšťanky – byl v Čechách prvním.
- V roce 1917 školu opouští děvčata – přesouvají se do staré školní budovy před kostelem, škola v Husově ulici bude nadále chlapeckou měšťankou.
Budova základní školy v ulici Purkyňova
- Nově osídlované poválečné pohraničí přilákalo na Frýdlantsko už v letech 1945 – 1946 tisíce rodin z českého vnitrozemí i ze Slovenska.
- Vznikla síť základních škol a jevila se potřeba, aby v tomto odlehlém území byla i střední škola gymnazijního typu, na které by se mohly vzdělávat nadané děti.
- Několik iniciativních rodičů za pomoci MNV zahájilo jednání s ministerstvem školství, již v roce 1947 bylo tedy rozhodnuto zřídit ve Frýdlantu státní reálné gymnázium a v nejbližších letech postavit pro tuto střední školu novou budovu. To se stalo v roce 1953 otevřením budovy v Purkyňově ulici.
- Budova školy sloužila i základní škole. Po školské reformě (ještě v roce 1953) se z gymnázia a základní školy stala jedenáctiletá střední škola. Současně byla zrušena gymnázia a přeměněna na všeobecně vzdělávací školy. Základní vzdělání bylo zkráceno na osmileté. Podle školského zákona byly poslední tři roky JSŠ výběrové.
- Od roku 1961 se tři nejvyšší třídy jedenáctiletky osamostatnily a změnily na střední všeobecně vzdělávací školu (SVVŠ). V roce 1968 bylo místo ní zřízeno čtyřleté gymnázium, které se přestěhovalo v roce 1976 do rekonstruované budovy v dnešní ulici Mládeže.
- Teprve v roce 1979, po 25letém úsilí, získala budova školy v Purkyňově ulici konečně tělocvičnu.
- Minimálně ve školních letech 1982 -1985 byla v budově ZŠ v Purkyňově ulici zřízena elokovaná třída zvláštní školy.
- V roce 1957 se moderní budova stala filmovým místem. Natáčely se zde exteriéry pro film Škola otců, na svou dobu velmi kritický.
- Dlouhá léta se škole v Purkyňově ulici říkalo „Nová škola“, v roce 1960 se zvažovalo její přejmenování na „Škola Wilhelma Piecka“ (jediný prezident NDR, v roce 1960 zemřel), od 70. let už se zažívá označení „Purkyňačka“.
- Od roku 1953 změnila škola svůj vzhled minimálně 2x – po revoluci 1989 přišla o své pěticípé hvězdy nad vstupním sloupovím - nahradily je pavézy se lvy, na začátku 21. století pak získala po zateplení úplně novou fasádu.